Vítejte na mém blogu

KOMENTÁŘ VLOŽÍTE PO KLIKNUTÍ NA " ODKAZ NA PŘÍSPĚVEK ", KDY SE OKNO NA KOMENTÁŘ OTEVŘE A MŮŽETE PSÁT.

PŘÍPADNĚ SE PŘIHLASTE DO ÚČTU G+ A KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK SE OTEVŘE CELÝ PŘÍSPĚVEK NA BLOGGERU
KDE LZE BEZ PROBLÉMŮ KOMENTÁŘ VLOŽIT.


DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU BLOGU.

****************************************************************

pátek 11. května 2018

Klácelka, Čertovy hlavy a zámek Liběchov

Výlet č. 9
7. května 2018
Délka trasy 10 km.
Další krásný, slunečný den a nás čekala cesta vlakem do Liběchova
a odtud pěšky k místu nazvanému Klácelka.
Jsou tu do skal vytesané sochy od sochaře  Václava Levého, 
který pracoval jako kuchař na zámku v Liběchově.
Kromě těchto soch vytesal do skal u obce Želízy také obrovské
 Čertovy hlavy. 
Při náročných výstupech k jednotlivým místům
 jsme obdivovali vytrvalost a trpělivost a také fyzickou zdatnost
 tvůrce těchto nádherných soch.
 Cesta od nádraží do Liběchova je lemovaná rozkvetlými jírovci, 
hlohy, šeříky a akáty.
 Překrásné jsou  červené květy jírovce pleťového ( kaštanu)
 Kaplička v Liběchově.
 Boží voda, křížek a rozcestí ke Klácelce a Čertovým hlavám.
 Boží voda
 Výstup nahoru na Klácelku je opravdu velice náročný.
 Jsme skoro nahoře.

 Došli jsme k mřížím a hledáme, kudy se dostat k sochám.
 Musíme sestoupit zpět o pár metrů na pěšinku, vedoucí kolem skal.
Klácelka.
 Sochy a reliéfy tu do skal vytesal bývalý zámecký kuchař Václav Levý.
Památka pochází z roku 1845.
 Lze tu spatřit také spící blanické vojsko.
Tady je do skály vytesaná umělá jeskyně
V křesle  je socha vůdce blanického vojska Zbyněk ze Zásmuk.
V jeskyni jsou vytesané reliéfy trpaslíků,
 ale na mnoha místech značně poškozené neukázněnými návštěvníky.

Jan Žižka a Prokop Holý
Schody za místem se sochami.



Trpaslíci kovající zbraně Blanickým rytířům.

Mříže vstupní brány jsou také poničené.
Některé návštěvníky, spíše vandaly,  opravdu nechápeme.






Náročnou cestou pokračujeme k Čertovým hlavám.
Na mnoha místech musíme přelézat nebo obcházet popadané stromy.


Musíme být hodně opatrní a hlavně stále hledat modrou turistickou 
značku. Sejít z cesty by mohlo být nebezpečné. 
Jsou tu mezi skalami 
hluboké mnohametrové propasti. 
Někdy procházíme přímo po okrajích...
Nemám z toho zrovna dobrý pocit.

Konečně jsme sešli s prudkého kopce do obce Želízy.
Vysoko nad námi se objevily Čertovy hlavy.
Manžel tu usedá na lavičku pod rozcestník a cedulku,
 která nás docela pobavila. Cesta nahoru je další
náročný výstup a na to je už manžel příliš vyčerpaný z cesty na Klácelku...
Já tedy pokračuji nahoru k Čertovým hlavám sama. 
Po několika schodech a pak strmých skalních útvarech
plných drobného písku, jsem se vyškrábala nahoru. 
Nemít dobré boty, tak bych výstup nahoru nezvládla.
Mám toho plné zuby...
Výhled na Želízy a v pozadí je kaple Svatého Ducha nad Liběchovem.
Čertovy hlavy jsou opravdu obrovské dílo Václava Levého
Procházím ještě skály kolem.









Ještě ohlédnutí za Čertovými hlavami.
Kaple Svatého Ducha

Zámek Liběchov je od povodní z roku 2002 nepřístupný.
V současné době je v soukromých rukou a postupně se bude opravovat.
Na budovách je vidět, jak vysoko sahala voda při povodních.



Park je volně přístupný. 
Jsou tu hezké sochy sochaře Václava Levého,
který býval kuchařem na Liběchovském zámku.

Zámek je zvláštního tvaru. Z přední strany je stavěný do oválu, 
z parku vzadu již rovně.
Hospodářské budovy, tato je už z části opravená.
Park za zámkem se sochami  a kašnou. 
Už nemáme čas parkem procházet.
Dopolední zpoždění vlaku nás ochudilo o půl hodiny, 
která by se teď hodila. Ale už musíme zpět na nádraží.
Ještě pohled na sochy... 
...zámek z jižní strany
...hospodářská budova.

Dlouhá cesta k nádraží ČD
Jsme tu. Vlak pojede za chvíli.
Pohled z otevřeného okna vlaku na ubíhající krajinu.

Kostelík Nejsvětější trojice v Křešicích.

Kostelík sv. Vojtěcha v Počaplech.