čtvrtek 11. ledna 2018

Zřícenina hradu a kláštera Oybin ( Sasko, Německo)

20.7.2014
Hrad Oybin ( česky Ojvín), leží v Žitavských horách v Sasku.
Hrad byl nejdříve sídlem loupeživých rytířů.
Ve 14. století nechal hrad přestavět král Karel IV.,
který zde nechal vybudovat císařský dům a klášter
ve spolupráci s věhlasným stavitelem Petrem Parléřem.
Romantická zřícenina hradu a kláštera Oybin je jednou z nejkrásnějších
památek Horní Lužice.
Je vystavěn na 120 m vysoké pískovcové stolové hoře
a částečně vytesaný do skály.


Hrad vznikl asi ve 13. století jako strážní stanoviště u významné zemské stezky
spojující Čechy s Lužicí. Hradní skála i okolní byla osídlena již dávno před tím.
o čemž svědčí nálezy slovanských střepů.
Johann von Guben, žitavský písař ze 14. století uvádí,
že zakladatelem hradu byl Chvala z Lipé,
který skálu objevil při lovu medvědů.
Jisté je, že Žitavsko patřilo od prvních desetiletí 13. století pánům z Zittau
a z Lipé ze šlechtického rodu Ronovců.
V letech 1311 - 1319 rozšířil hrad Jindřich z Lipé,
který jej dostal od Jindřicha VII. jako říšské léno za zásluhy při volbě
Jana Lucemburského za českého krále.
Roku 1319 dal Jan Lucemburský hrad s celým Žitavskem
do zástavy slezskému vévodovi Jindřichu Javorskému,
po jehož smrti roku 1346 Žitavsko připadlo českému králi,
kterým se stal Janův syn Karel IV.
Karel IV. začal s přestavbou hradu tak,
 aby odpovídal tehdejším představám
o kráse a reprezentativnosti.





První stavbou byl v roce 1364 císařský palác. V roce 1369 zaůožil Karel IV. na hradě klášter celestýnů, který podléhal řádovému klášteru v italské Sulmoně.
Klášter využil především císařský palác a přilehlé budovy ke kostelu,
zatím co opevnění, úřední dům a obytná věž zůstaly součástí královského hradu.
Během patnácti let byl postaven nový klášterní kostel, který nese charakteristické
znaky pražské chrámové stavební školy Petra Parléře.
Po dokončení byl v roce 1384 vysvěcen k poctě Svatého Ducha, Panny Marie, sv. Václava a sv. Celestýna pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna.
Při volbě nového českého krále roku 1420 se Žitava i další hornolužická města
postavila za Zikmunda Lucemburského, čímž si znepřátelila husity.
Ti podnikli do Lužice několik tažení a Žitavu i přilehlé okolí zpustošili.
Hrad s klášterem ale byly ušetřeny.
Bezpečná poloha kláštera byla také již roku 1421 využita k uložení tří schránek
s relikviemi odvezenými před husity z pražské katedrály.
Ještě v roce 1429 se pokusili husité na hrad zaútočit, ale nedobyli ho.
V 15. století pak byla zahájena přestavba kláštera. Byly vybudovány i
ochozy kolem kláštera. V roce 1555 zemřel poslední převor
Christoph Uthmann a v klášteře zůstal jediný mnich.
V následujícím roce klášter navštívil Petrus Canisius, aby zde zvážil
zřízení jezuitského kláštera. Správu Oybinského majetku ale získala do zástavy
Žitava a dlouhodobé spory s jezuity nakonec vedly k tomu, že v roce 1562
jezuité z Oybinu odešli. V roce 1574 Žitava hrad i s pozemky koupila,
ale dalšího využití se hrad už nedočkal.
Za veliké bouře 24. března 1577 byl hrad zapálen bleskem a téměř celý areál
byl požárem do základů zničen. K jeho obnovení už nedošlo a hrad začal chátrat.
Ke zkáze přispělo v roce 1681 zřícení velké skály, která s sebou strhla celou
hradní věž a zavalila nádvoří a část domů pod hradem.
Další škody vznikly při těžbě kamene ve spodní části hradu.
V 18. století byl hrad zarůstající ruinou a díky malířům
Casparu Davidu Friedrichovi a Caru Gustavu Carusovi, kteří svými díly
tzbudili o hrad zájemdalších umělců i turistů, byl hrad
v roce 1829 opět zpřístupněn a v roce 1883 zde Alfred Moschkau vytvořil muzeum.
Hrad ale nebyl příliš udržován a jen obtížně se dařilo zabránit
dalšímu hroucení zdí. Až v roce 1990 byl stav hradu tak vážný,
že hrozilo jeho uzavření. Byly tady zahájeny rozsáhlé opravy,
 které trvaly několik let. Dnes je hrad zpřístupněn
a je nádherný tip na výlet za historií i do přírody.
















































Žádné komentáře:

Okomentovat

DĚKUJI ZA KOMENTÁŘE