Vítejte na mém blogu


PRO ZOBRAZENÍ FOTOGRAFIE VE VĚTŠÍM FORMÁTU STAČÍ NA NI KLIKNOUT.

neděle 17. prosince 2017

Napadl nám sníh...

17. prosince 2017
Již třetí nám padá sníh a tak snad po letech budeme mít bílé Vánoce.
Při ranním pohledu z oken jsme byli překvapeni, kolik sněhu do rána připadlo.



Odpoledne jsem už neodolala a vydala se na procházku do luk.
Do lesa se nesmí a to je škoda. Tam musí být nádherně.
Procházím kolem Hráze a vydávám se cestičkou,
kterou prošlápl někdo se psem. Stejně se bořím hluboko do sněhu.





 Najednou se přede mnou objevila srnka.

 Chvíli jsme na sebe koukaly, ale pak si asi uvědomila že to, co slyší,
je cvakání fotoaparátu a tak odběhla do nedalekého hájku.
 Tam se někde schovala mezi stromy. Pod jabloň, kde si vyhrabávala
 padaná jablka, jsem jí položila usušený chléb,
 který jsem měla s sebou a stejně ho tu někde pro ně chtěla nechat.
Třeba se sem vrátí a najde ho.




 Luž bývá jindy dobře viditelná.




 Stále tu platí zákaz vstupu do lesa a přece je tu vyšlapaná cestička.
Já zákaz respektuji a jdu dál podél lesa do luk.
Dál se brodím hlubokým sněhem.
 Lužické hory v dálce moc vidět nejsou.
Zahalují je mraky, ze kterých se začíná sypat další sníh.
Nevadí mi to a líbí se mi to,  i když je cesta namáhavá.
 Spustila se chumelenice.






 Zrovna teď vyvádějí ven koně.
Asi se budou čistit stáje...Jdu dál přes potůček pod ohradami...


 Sněžení neustává. Bořím se do sněhu...zkouším fotit tak,
 aby se mi do foťáku nedostal sníh.
Strom, vyvrácený asi při poslední vichřici.

 Sněžení pomalu ustává, ale docela rychle se stmívá.

 Srnka našla můj chleba. Znovu jsme se setkaly.
Tentokrát raději odcházím v klidu já, aby se mohla věnovat své večeři.







Ještě pohled na Poustku a vracím se domů.

Poslední pohled na Dymník. Rychle se stmívá.
Krásně jsem si užila nedělní, třetí adventní odpoledne v přírodě.