Vítejte na mém blogu

FOTOGRAFIE

FOTOGRAFIE NA TOMTO BLOGU JSOU MOJE ORIGINÁLY.

KLIKNUTÍM NA FOTOGRAFIE JE LZE ZOBRAZIT VE VĚTŠÍM FORMÁTU.

Adresa tohoto blogu: https://fotojara.blogspot.cz/

úterý 4. října 2016

Podzim v Lužických horách

Z procházky 16. září 2016
Léto se s námi rozloučilo krásnými slunečnými, teplými dny
 a nastává podzim, mnohdy plný mlh, deště a plískanic. Rána jsou již mlhavá, ale pokud se přes mlhu prodírá sluníčko,
 dokáže vytvořit nádherné barevné efekty právě pro fotografování.
To je to, co mne láká k brzkým ranním procházkách do přírody.
  I když se s obavami a strachem uzavřeným uvnitř sebe,
 brouzdám lukami a kolem lesa,
 stejně mě pohled na probouzející se ranní přírodu,
 srnky pasoucí se na čerstvé trávě na udržovaných  lukách,
vtáhne do sebe natolik, že na strach zapomenu
 a věnuji se jen a jen pozorování všech krás kolem sebe.

Louky jsou stříbrné, plné ranní rosy  a tady se pasou srnky,
 které jsem právě vyrušila.
 Úžasně barevnou scenérii dokáže vytvářet sluníčko s mlhou.
Luž, jakoby do sebe tu krásu přímo vsakovala
 a kontrast se zelenými lukami vytváří tu barevnou krásu,
 pro kterou dokážu na vše kolem sebe zapomenout.
Tady nevnímám čas, jen se nechávám tou krásou pohltit.



Sluníčko a ranní opar vytváří zajímavou podívanou...

 Další srnku potkávám na louce a to jsem netušila, 
že se s její družkou potkám o kousek dál
a budeme od sebe stát necelých deset metrů.
 Procházím cestičkou podél lesa a najednou stojíme proti sobě...
Obě jsme zůstaly stát, tak blízko u sebe. 
Je to nádherné vidět mladou srnu tak zblízka.
Má nádherné oči.
Další cvaknutí uzávěrky fotoaparátu už ji vyplašilo
 a tak se nakonec rozběhla ukrýt do vysoké trávy ke křoví.




Občas se sluníčko schová za mraky a když se zase objeví, tak se celá krajina promění...
 Hráz...kdysi krásná vodní plocha, je zarostlá vším možným. 
Oba přítoky jsou vyschlé.
 Sem jsme s dětmi v zimě chodívali bruslit, 
ale vodní plocha byla mnohem větší a hladina vody vyšší.
 Od srpnových povodní roku 2010 byla hladina vody snížena
 a nádrž pomalu zarůstá vším možným.
Jdu ještě dál kousek dál do luk, kam často nechodím...na Poustku.
Jdu cestou dál...Nejdříve v trávě zahlédnu dvoje uši...
Vyplašila jsem další srnky.
 Většinou bývají ve dvojicích nebo jsou jich celá stáda.
Chvíli váhaly a pak se rozběhly najít místo k úkrytu.


Tady se pak srnky schovaly do křoví...
 Dymník na který koukám z okna bytu, když pozoruji, jaké bude počasí...
 Zase padá mlha a tak se vracím domů...sluníčko na chvíli zmizelo
úplně za mraky a krása barev je pryč...
Okomentovat