Vítejte na mém blogu


PRO ZOBRAZENÍ FOTOGRAFIE VE VĚTŠÍM FORMÁTU STAČÍ NA NI KLIKNOUT.


úterý 9. června 2015

Hrad Kost.

6. 6. 2015
     Dalším cílem našeho putování je hrad Kost. Hrad Kost je označován za jeden z nejzachovalejších gotických hradů. Hrad vypadá prakticky stejně už více jak půl tisíciletí. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1349, kdy jej nechat postavit pan Beneš z Vartemberka, který se podepisoval jako " Benesius de Costi". tedy Beneš z pevnosti či tvrze. V souvislosti s tím vzniká název hradu - Kost. O další rozšíření hradu se později zasloužily rody Zajícových z Hazmburka, Šelemberkové, Bibrštejnové a Lobkovicové. Krátce vlastnil hrad i Albrecht z Valdštejna. Poslední majitelkou hradu byla Anna Marie dal Borgo-Netolická. V roce 1948 byl hrad zestátněn a po roce 1989 rodina požádala o navrácení majetku. Dnešními majiteli jsou synové Anny Marie dal Borgo Netolické Giovanni a Pio Kinští dal Borgo.
Parkoviště pod hradem
Brána, kterou přicházíme ke hradu..
Budovy přilehlé ke hradu dříve sloužily jako pivovar.
Je tu všude dost lidí a i když je mi to líto, tak prohlídku hradu odkládáme na příští výlet. Určitě se sem brzy vrátíme.




V Bílém rybníce pod hradem jezdci zavedli koně do vody k ochlazení nohou.




 Ve skalách pod hradem jsou vytesané malé místnosti. Je možné, že tu byly přistavěné dřevěné domky a místnosti mohly sloužit k ukládání potravin.
Vydáváme se na procházku do údolí Plakánku...

Potkáváme dost pěších turistů a hlavně hodně cyklistů..
"Dlouhý" a já "Široká", "Bystrozraký" nás fotí...chichichi



 V rybníce Obora, který míjíme, je plno velikých kaprů. Vody je málo a tak vidíme, jak občas vystrčí hlavu, aby si v těle doplnili kyslík, který ve vyhřáté vodě a při nízké hladině, chybí.

U této chaloupky nás upoutaly loutky v oknech...dole je její majitel, známý herec Josef Dvořák, zrovna si povídá s cyklisty...


Studánka Plakánek...a my pokračujeme dál...
Střehom - přicházíme k mlýnu, kde se točí mlýnské kolo...vrzá a klape...vzpomínáme na film "Na samotě u lesa" a na výrok: "To se všem líbí"... "každý to chce slyšet znovu"...i když tento film se tu asi nenatáčel.  Mlýnu se přezdívá "Máchalův mlýn". Nejznámější je právě z pohádky "S čerty nejsou žerty". Točilo se i v interiérech mlýna. Historie mlýna sahá až do 17. století a mlelo se tu až do roku 1951.
Vody je sice málo, ale mlýnské kolo roztočila...

Rybník Komorník
 Vesnička Střehom..Zastavujeme se u roubenky, kde je možné posedět a koupit si občerstvení...tady se posilníme a budeme pokračovat dál...Vrátíme se k Plakánku a budeme pokračovat údolím další cestou k Vesci u Sobotky.
Na skalách v údolí objevujeme tyto kresby.Nejsou staré, přesto se nám líbí...
Zde kdysi býval skalní mlýn...zbyly jen schody vytesané ve skále.
Údolí je zarostlé a i tady musíme uvolňovat cestu cyklistům...
Vycházíme z lesa a dálce se nám rýsuje lovecký zámeček Humprecht.
 Vcházíme do vesničky Vesec u Sobotky, kde jsou tyto krásné roubenky....

Krásně je upravená hasičská zbrojnice ve Vesci...
Cestou zpět ke hradu míjíme tento krásný rybník.
 V dálce a v mlžném oparu se rýsují Trosky...
 Cestou nás provází zpěv tohoto krásného strnada obecného.
 Cestou míjíme sochy svatých.


Vracíme se ke hradu z druhé strany...prošli jsme okruh, dlouhý asi 10 km ve skoro 30°C ...

 U venkovního posezení pod hradem jsou tyto krásné, vyřezávané podstavce na květiny...



 Ještě jednou hrad a hladina Bílého rybníka. Loučíme se s hradem, Českým rájem a těšíme se na další návštěvu těchto krásných míst a hradu. Snad tu nebudou takové davy lidí a do hradu se podíváme...Teď se hlavně těšíme na sprchu...

Okomentovat