Vítejte na mém blogu

FOTOGRAFIE

FOTOGRAFIE NA TOMTO BLOGU JSOU MOJE ORIGINÁLY.

KLIKNUTÍM NA FOTOGRAFIE JE LZE ZOBRAZIT VE VĚTŠÍM FORMÁTU.

Adresa tohoto blogu: https://fotojara.blogspot.cz/

úterý 9. června 2015

Hrad Kost.

6. 6. 2015
     Dalším cílem našeho putování je hrad Kost. Hrad Kost je označován za jeden z nejzachovalejších gotických hradů. Hrad vypadá prakticky stejně už více jak půl tisíciletí. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1349, kdy jej nechat postavit pan Beneš z Vartemberka, který se podepisoval jako " Benesius de Costi". tedy Beneš z pevnosti či tvrze. V souvislosti s tím vzniká název hradu - Kost. O další rozšíření hradu se později zasloužily rody Zajícových z Hazmburka, Šelemberkové, Bibrštejnové a Lobkovicové. Krátce vlastnil hrad i Albrecht z Valdštejna. Poslední majitelkou hradu byla Anna Marie dal Borgo-Netolická. V roce 1948 byl hrad zestátněn a po roce 1989 rodina požádala o navrácení majetku. Dnešními majiteli jsou synové Anny Marie dal Borgo Netolické Giovanni a Pio Kinští dal Borgo.
Parkoviště pod hradem
Brána, kterou přicházíme ke hradu..
Budovy přilehlé ke hradu dříve sloužily jako pivovar.
Je tu všude dost lidí a i když je mi to líto, tak prohlídku hradu odkládáme na příští výlet. Určitě se sem brzy vrátíme.




V Bílém rybníce pod hradem jezdci zavedli koně do vody k ochlazení nohou.




 Ve skalách pod hradem jsou vytesané malé místnosti. Je možné, že tu byly přistavěné dřevěné domky a místnosti mohly sloužit k ukládání potravin.
Vydáváme se na procházku do údolí Plakánku...

Potkáváme dost pěších turistů a hlavně hodně cyklistů..
"Dlouhý" a já "Široká", "Bystrozraký" nás fotí...chichichi



 V rybníce Obora, který míjíme, je plno velikých kaprů. Vody je málo a tak vidíme, jak občas vystrčí hlavu, aby si v těle doplnili kyslík, který ve vyhřáté vodě a při nízké hladině, chybí.

U této chaloupky nás upoutaly loutky v oknech...dole je její majitel, známý herec Josef Dvořák, zrovna si povídá s cyklisty...


Studánka Plakánek...a my pokračujeme dál...
Střehom - přicházíme k mlýnu, kde se točí mlýnské kolo...vrzá a klape...vzpomínáme na film "Na samotě u lesa" a na výrok: "To se všem líbí"... "každý to chce slyšet znovu"...i když tento film se tu asi nenatáčel.  Mlýnu se přezdívá "Máchalův mlýn". Nejznámější je právě z pohádky "S čerty nejsou žerty". Točilo se i v interiérech mlýna. Historie mlýna sahá až do 17. století a mlelo se tu až do roku 1951.
Vody je sice málo, ale mlýnské kolo roztočila...

Rybník Komorník
 Vesnička Střehom..Zastavujeme se u roubenky, kde je možné posedět a koupit si občerstvení...tady se posilníme a budeme pokračovat dál...Vrátíme se k Plakánku a budeme pokračovat údolím další cestou k Vesci u Sobotky.
Na skalách v údolí objevujeme tyto kresby.Nejsou staré, přesto se nám líbí...
Zde kdysi býval skalní mlýn...zbyly jen schody vytesané ve skále.
Údolí je zarostlé a i tady musíme uvolňovat cestu cyklistům...
Vycházíme z lesa a dálce se nám rýsuje lovecký zámeček Humprecht.
 Vcházíme do vesničky Vesec u Sobotky, kde jsou tyto krásné roubenky....

Krásně je upravená hasičská zbrojnice ve Vesci...
Cestou zpět ke hradu míjíme tento krásný rybník.
 V dálce a v mlžném oparu se rýsují Trosky...
 Cestou nás provází zpěv tohoto krásného strnada obecného.
 Cestou míjíme sochy svatých.


Vracíme se ke hradu z druhé strany...prošli jsme okruh, dlouhý asi 10 km ve skoro 30°C ...

 U venkovního posezení pod hradem jsou tyto krásné, vyřezávané podstavce na květiny...



 Ještě jednou hrad a hladina Bílého rybníka. Loučíme se s hradem, Českým rájem a těšíme se na další návštěvu těchto krásných míst a hradu. Snad tu nebudou takové davy lidí a do hradu se podíváme...Teď se hlavně těšíme na sprchu...

Okomentovat